Kdybychom vám dali za úkol vyhledat a nashromáždit „na jednu hromadu“ všechny předměty z vaší domácnosti, tedy spotřebiče, nářadí, bytové vybavení či předměty pro osobní potřebu, v nichž se nachází alespoň jedna součástka z oceli, bylo by zajímavé to pozorovat a vyhodnotit výsledek. Brzy by se na té hromadě octly všechny chladničky, pračky, toustovače, mixéry, rychlovarné konvice, nábytek, vodovodní baterie, radiátory ústředního topení, elektrické a ruční nářadí a celá řada dalších předmětů, takže by se váš domov proměnil v pustinu, kde zůstalo pár plastových, textilních či dřevěných výrobků.
Zároveň byste tam na tu hromadu museli umístit i automobily, kola, koloběžky, in-line brusle skateboardy a další dopravní prostředky, takže byste byli odkázáni na pěší chůzi, a kdybychom měli pokračovat výčtem dalších předmětů s ocelovými součástkami, rázem by se celý civilizovaný svět propadl o několik století do minulosti. A jak bychom na ten propad reagovali, to si zkuste vyhodnotit na základě myšlenkového experimentu. Tímto vám jen chceme naznačit, že veškerá lidská činnost, ať už máme na mysli strojírenství, elektrotechnický průmysl, chemický a potravinářský průmysl, medicínu, zemědělství a mnoho dalších oborů, se neobejde bez výroby oceli v ocelárnách.
Kdyby neexistoval široký výběr oceli Boden pro průmyslovou výrobu, byl by to opravdový malér, a tak bychom měli být vděčni všem pracovníkům v hutích a ocelárnách, kteří se starají o to, abychom měli z čeho vyrábět domácí spotřebiče, dopravní prostředky, nářadí, hračky, nábytek a vše ostatní, co k lidskému životu patří. Hutní výroba se sice váže na potenciální znečišťování životního prostředí, ale je třeba to hodnotit v globálním kontextu a zaměřit se na význam výroby oceli a její zpracování. Ocelárny by také měly být zahrnuty pod národní bohatství, neboť se jedná o důležitou komoditu, podobně jako jsou potraviny, tedy zejména zemědělské plodiny a pitná voda.